Developeři mají Bronx v hledáčku už dlouho, chtěl jsem vzbudit zájem veřejnosti, říká autor Městské galerie Martin Reiner
Brněnský literát proměňuje spolu s umělci, spisovateli, architekty a občanskou společností tvář zanedbané čtvrti Cejl, kde bydlí.
Brno - “Když jsem se dostal do zastupitelstva Brna-střed a ukázalo se, že budeme sedět v zadních lavicích a žádní političtí mocnáři nebudeme, řekl jsem si, že budu dělat věci ve veřejném prostoru, jak jsem dělal vždycky s literaturou. Tentokrát jsem se vydal víc otevřeným občanským směrem”, říká spisovatel, nakladatel a aktuálně i komunální politik Martin Reiner. Vytkl si tři cíle, kterými chtěl přispět ke změně image rozvojové lokality Cejl, přezdívané brněnský Bronx.
První iniciativa vykrystalizovala v založení Nadačního fondu pro zbudování a provozování Dokumentačního centra holokaustu na Moravě. Cejl má bohatou a bolestnou židovskou historii. Působili zde továrníci, kteří přispěli rozmachu města v 19. století a místní synagoga byla vypálena hned v noci po založení protektorátu. Pro umístění Dokumentačního centra Reiner zamýšlel roh ulic Křenové a Vlhké naproti stávající synagogy Agudas achim. Nakonec pro umístění získal podporu až za hranicí Bronxu, v poloze dnešního parkoviště naproti hotelu Grand. Záměr je vypsat mezinárodní architektonickou soutěž, oslovit špičkové ateliéry a přidat Brnu novou světovou stavbu. Monunemtální projekt se aktuálně nachází ve fázi hledání zdrojů financování.
Další cíl představovalo vydání antologie Krvavý Bronx, kam spolu s ním přispělo 16 předních českých autorů. Napsali povídky ve stylu krvavého románu s dějinným zasazením do brněnského Cejlu na přelomu 19. století. Vznik knihy podpořilo město, a přestože vyšla během jarního lockdownu, stala se brzy bestsellerem. Kdyby se dostala do rukou Quentina Tarantina, jistě by byl v Bronxu na obhlídce lokace hned s ukončením nouzového stavu.
Minulý týden se rozjela realizační fáze třetího a zároveň nejviditelnějšího Reinerova projektu, instaluje se Městská galerie. Jde o soubor patnácti až dvaceti nástěnných maleb, které mají pozměnit tvář čtvrti. Reiner galerii přihlásil do městského projektu participativního rozpočtu Dáme na vás a dotáhl ho na 5. místo, takže jako jediný kulturní počin dosáhl na financování prvních pěti realizací.
V Městské galerii nemá jít o street art, ale o prezentaci předních českých umělců ve veřejném prostoru. Vznikla soutěž pro vyzvaných dvacet výtvarníků, spolu se sedmičlenou porotou ve složení Jan Press a Rostislav Koryčánek (Moravská galerie), Katarina Hládeková (umělkyně a kurátorka), Jaroslav Hamža (vedoucí oddělení kulturních služeb, Magistrát města Brna), Vojtěch Mencl (starosta Brno-střed), Martin Maleček (starosta Brno-sever) a Martin Reiner.
V pilotní části výstavy uspěly práce Venduly Chalánkové s Petrem Lysáčkem (Cejl 28), Jana Šrámka (Francouzská 38), Evy Koťátkové (Bratislavská 40), Petra Maliny (Bratislavská 76) a Františka Petráka (Vranovská 22). Další budova v jednání je roh Traubovy a Milady Horákové, který potřebuje ještě opravu a Reiner tam chce prosadit malbu Marata Danilyana. SVJ Bratislavská 21 má zájem o mural, který by namaloval TIMO, ale protože není budova v majetku města, je třeba najít jiné financování. Galerista je připraven vzít část nákladů na sebe a pomoci mu s tím má především vznikající spolek Nový Bronx, který si vezme na starost fundraising. Do května 2021 bude hotových sedm až osm muralů, zbytek v horizontu tří let. Na realizaci malby spolupracuje Městská galerie s firmou Malujeme jinak, kteří mají s muraly dlouhou zkušenost.
Reakce veřejnosti jsou pozitivní, zájem o malby v prostředí Bronxu potvrdilo už 2000 podpůrných hlasů v participativním rozpočtu Dáme na vás. "Mě to přišlo od samého začátku už na první dobrou jako super věc. Na druhou stranu vždy potěší, když vidíte v reálu, že to funguje. Že jsem úplně nestřelil kozla, neuvažoval šejdrem a že to lidi opravdu těší," svěřil se Martin Reiner.
O celém projektu Městské galerie připravuje dokument Roman Zmrzlý, součástí budou i portréty autorů. Pro ArchSpace.cz poskytl čerstvě sestříhaný časosběr z malování muralu Mendel kontroluje pokus včetně prvních reakcí autorské dvojice Vendula Chalánková a Petr Lysáček.
Přijdete se podívat do Městské galerie? Napište nám na Facebook.
Martin Reiner není první, kdo se o změnu vnímání kdysi vyloučené lokality pokouší. Zásadní úlohu v nápravném procesu hraje už skoro dekádu Ghettofest, který tu pořádá každoroční oslavu pospolitosti a genia loci. Další strůjkyně redesignu čtvrti je umělkyně Kateřina Šedá. Vydala originálního průvodce lokalitou BRNOX, v současnosti tu implementuje jednotný vizuální styl a s podporou Kanceláře architekta města Brna revitalizuje veřejný prostor.
Titulní foto Radek Miča.
