Chlebíčků už bylo dost, říká Nikola Chromečková a David Hotárek z produktového a food designérského studia besiidka

BRNO – Potkali se na studiích produktového designu na FaVU, a protože jim vyhovoval společný způsob práce, založili na začátku letošního roku designérské studio besiidka. Specializují se na produktový a především food design a hned ze startu za svou práci začali sklízet úspěchy – na Zlin Design Weeku skončili na druhém místě v soutěži Best In Design s pop up cukrárnou a kolekcí zákusků Velké sousto, na Czech Design Weeku získali zvláštní cenu poroty s kolekcí Oslava. Talentovaný pár jsme vyzpovídali, ještě než opustil republiku na půlroční stáž.

Jak jste se od produktového designu dostali k food designu?

David Hotárek: To Nikola ve své bakalářce, kde se zaměřila na design nových zákusků.

Nikola Chromečková: Na začátku bakalářské práce jsem si položila otázku, jestli je v procesu gastro výroby místo pro designérku/designéra. Dala jsem se do spolupráce s cukrářskou výrobnou v Moravskoslezském kraji a zkoušeli jsme experimentovat, kde bych do toho jako tvůrkyně mohla vstoupit. A vyšla z toho kolekce nových zákusků. To byl úplně první food design projekt, kterým začal náš zájem o tento obor.  

Dají se vaše zákusky někde koupit?

Nikola Chromečková: Zatím jsme zákusky nabízeli na několika festivalech, ale výrobna stále uvažuje, že je zařadí do nabídky. Původně byly určené k prodeji na lokálních společenských akcích, třeba na poutích. Cukrárna se zaměřuje na klasické zákusky jako indiánky, větrníky a tohle chtěli mít coby novinku, kterou upoutají zákazníky. Zaujaly ale natolik, že nakonec uvažují, že budou součástí stálé nabídky.   

David Hotárek: Na Zlin Design Weeku jste mohl zákusky ochutnat na vernisáži a pak jsme je ještě prodávali vrámci jejich pop up shopu.

Nikola Chromečková: Úplně poprvé jsme je ale veřejnosti představili na loňském Designbloku, kde byl projekt vybrán do výběru Designblok Talent Cards. Získali jsme tak možnost postavit naši Pop up cukrárnu nabízející zákusky z kolekce v zahradě Uměleckoprůmyslového muzea v Praze.

Za co jste byli oceněni na Czech Design Weeku? 

David Hotárek: Tam ale zákusky nebyly, šlo o naši první produktovou kolekci Oslava. Jsou to věci, které jsme tvořili při studiu, které se nám zalíbily, takže jsme se je snažili dostat do sériové výroby. Tácy, vázy a dózy. 

Nikola Chromečková: Zatím je produkujeme sami, vyrábíme je a nabízíme jako malosériovku na našem e-shopu. Jsou to produkty, u nichž vždy stála na začátku otázka, jaká je role řemeslných tradic v současnosti, proto jsme je pak sloučili do jedné kolekce a nabízíme ji pod naším studiem. 

Máte studio, výrobu a dokonce distribuujete? To jste si naložili.

Nikola Chromečková: A k tomu teď ještě odjíždíme na půl roku do Belgie.

Jak souvisí Oslava s řemeslnou výrobou?

David Hotárek: Vázy jsou inspirované tradičními českými broušenými vázami. Snažil jsem se zachytit estetiku brusu jinou technikou. Vytvářím si své vlastní formy, nechám si je vylaserovat a pak je svařuji. Fouká se to přímo do nich a hotový výrobek vzniká přímo na huti.

Nikola Chromečková: Tácy navazují na tradici prezentace dortů, které bývají na krajkovém papíru. Přenesli jsme to do nerezu. Vyrobili jsme to pro tu cukrárnu, chtěla něco specifického, ale zároveň tradičního. Tácy tedy vznikly pro ně, ale jsou tak oblíbené, že je vyrábíme dál. 

Čemu se jako nové studio dál věnujete?

Nikola Chromečková: Já říkám, že zatím studio pořád prototypujeme. Food design je relativně nový obor, který se stále hledá, a my zkoušíme různé cesty. Děláme catering pro klienty, chceme se zaměřit na vývoj nových jedlých produktů, stále experimentujeme a hledáme hranice mezi produktovým a food designem.  

David Hotárek: Produktový design bereme jako doplněk food designu, kdy jsou to věci primárně k oslavě, proto jsme tak taky nazvali naši první sérii. Vychází z každodenní oslavy, chceme, aby si lidé zpříjemňovali každý den.

Nikola Chromečková: Aby si dělali tu besídku i doma bez nás. 

Jaký je rozdíl u zákusků v přístupu cukráře a designéra?

Nikola Chromečková: Z mých zkušeností z projektu vím, že cukráři a cukrářky v profi provozu dělají stovky zákusků každý den, nemají prostor něco vymýšlet a často ani nevidí tu možnost inovace. Když do toho vstoupí designérka, může najít ty momenty, kdy se dá dojít k novým řešením, udělat něco jinak, odlišit se od konkurence, posunout se ve vlastní produkci. Protože se nebojí ty cukrářské postupy trochu nabourat. Důležité je ale i tak myslet na to, aby produkty byly stále pro cukrářky a cukráře snadno vyrobitelné.

Vycházela jsem z tradičních receptur popsaných ve starých cukrářských normách a dala jim nový kabát. Vytvářela jsem i nové nástroje pro tvorbu těch zákusků, které se jmenují Střecha, Terč a Čára, což je taky převzato z původních receptur. Například Střecha je stojatý zákusek, který je vložený mezi dvě máslové sušenky. Vytvořila jsem tedy speciální plechy na zapékání sušenek, aby měly strukturu připomínající střešní tašky. To je třeba jedna z inovací, ke které by se cukráři v rámci svých procesů nedostali.

Jak vypadá čára? Ta musí být na oslavách populární?

Nikola Chromečková: Baví mě, že je to pro zákazníky humorné. Jde o odpalované těsto, které je plněné pařížským krémem a nahoře je čokoládový chips nalévaný na speciální strukturované podložky. 

Kolekce je pojata tak, že každý ze zákusků zastupuje jednu z primárních chutí dezertů. Každý se tak u stánku rychle zorientuje v nabídce a zjistí, na co má chuť. Jeden zákusek je primárně čokoládový, druhý smetanový a třetí ovocný. Pracovali jsme s celou tou situací tak, abychom zákazníka nezahltili velkou nabídkou.

David Hotárek: Ani tak se ale nemůžou rozhodnout. Prý jsou krásné všechny. 

Co vás vede do Belgie?

David Hotárek: Chceme poznat zahraničí a zalíbila se nám tam univerzita.

Nikola Chromečková: Chceme načerpat inspiraci, zažít na vlastní kůži různé designérské školy. 

David Hotárek: V Beneluxu vznikají strašně zajímavé věci, takže jsme si našli školu v Belgii. 

Nikola Chromečková: Jedeme na studijní stáže do Gentu, každý do jiného ateliéru, abychom načerpali různé vlivy, které využijeme v tvorbě. Nejvíc se těšíme na ateliéry, mají skvělé dílny – keramickou, textilní. Těším se na tvůrčí svobodu v novém místě. 

Budete mít po dobu stáže pracovní pauzu?

David Hotárek: Pracovat budeme určitě dál, ale neplánujeme nic konkrétního. Jedeme tam s otevřenou myslí, abychom se zorientovali v situaci a zareagovali na ni.

Nikola Chromečková: Díky výhře na Czech Design Weeku máme zajištěné výstavní místo i na příští rok, takže jedeme i vymýšlet, co budou další kolekce, jak je budeme prezentovat a na čem budeme pracovat.   

Jak vypadá vaše spolupráce? Děláte oba vše, nebo se na něco specializujete?

Nikola Chromečková: Dělíme si to. Je to i důvod, proč spolupracujeme, protože v tom procesu máme každý jiné silné stránky. David, a bude to teď znít trochu stereotypně, je víc přes technické věci, konstrukce a já zase na komunikaci a plánování.  

David Hotárek: Taky záleží na projektu. Někdy pracujeme na projektech jednotlivě, jindy oba dva zároveň a skvěle se v tom procesu doplňujeme. 

Nikola Chromečková: Každou mezifázi konzultujeme a dáváme si feedback. Trochu si tím nahrazujeme vysokoškolské prostředí, kde dostáváme feedback od vedoucích. Jak se snažíme osamostatnit, dáváme si feedback navzájem. 

Kde vyrábíte? Zmínili jste sklárny?

David Hotárek: Vázy jsme prototypovali na střední škole ve Světlé nad Sázavou, Nikola studovala na sklářské střední….

Nikola Chromečková: … ve Valašském Meziříčí, takže máme spoustu kontaktů na mladé skláře. Foukat jezdíme do Kamenického Šenova. Spolupracujeme s mými spolužáky, kteří se učili řemeslo. Dokonce jsme i uvažovali, jestli si nerozšíříme kompetence a nevyučíme se na nějaké řemeslo taky.

Už designujete, vyrábíte, prodáváte a ještě byste se chtěli věnovat řemeslu? Není nebezpečné se vrhnout do všeho? Není jistější zúžit si pole působnosti?

Nikola Chromečková: Jsem přesvědčená, že teď, když jsme ještě studenti, je ta ideální příležitost si to všechno vyzkoušet, a potom se vyprofilujeme. Je lepší mít teď širší záběr, z něhož můžeme extrahovat to, čemu se budeme skutečně věnovat.

David Hotárek: Produkty, které jsme představili, nemusíme vyrábět přímo my, můžeme si je nechat vyrobit. Tak to už děláme a máme je jako limitovanou serii.

Jak zásadní je pro vás ekologický a udržitelný aspekt? U jídla je to asi jednodušší, to se sní?

Nikola Chromečková: I tam jsou momenty, kdy můžeme pomoci snížit plýtvání jídlem. Například můžeme vytvářet produkty ze surovin, které jsou v procesu gastro výroby zbytné, nebo navíc. Když z nich vyvineme nový pokrm, tak pomáháme. Nebo můžeme navrhovat tvary tak, aby se na plechu využilo místa co nejlépe, šetří to i energii při pečení. Tak jsme to pojali s našimi trojúhelníkovými zákusky.  

Ekologický aspekt řeší celá naše současná generace tvůrců a tvůrkyň, je to pro nás naprostý základ a samozřejmost a přemýšlíme o tom v každém aspektu tvorby. 

David Hotárek: Snažíme se vybírat správné materiály, aby vydržely co nejdéle. Zrovna sklo samo o sobě moc udržitelné není, ale vydrží nekonečně, tak se to vyrovnává.

Nikola Chromečková: Lokálnost držíme a je zajímavá i v navazování spoluprací v různých místech. Když jsme představovali zákusky na loňském Designbloku, tak se nás lidé ptali, proč to neděláme v Praze. Já jsem ze severní Moravy a přijde mi důležité dostávat design i tam, nebo do Brna, mimo Prahu, na nová místa. 

V cateringu cítím prostor pro design?

David Hotárek: Navrhli jsme nové sušenky Gaučky. Připravili jsme je na školní vernisáž. Spojili jsme tři krekry dohromady, a protože byl na každé jiný topping, a když lidé zjistili, co jim chutná, tak se mohli dělit a vznikala tak mezi nimi bohatá interakce. Byly na nich perforace, podle kterých se daly zlomit, takže to fungovalo skvěle.   

Nikola Chromečková: Když navrhujeme catering, jsme většinou osloveni organizátorem výstavy. Zjistíme si, o čem výstava je, případně si dáme schůzku s umělcem nebo umělkyní a na základě toho vytvoříme specifickou jídelní situaci.

David Hotárek: Aby to šlo k té výstavě, aby ji to doplňovalo…

Nikola Chromečková: … a aby to bavilo lidi. Myslíme si, že chlebíčků už bylo dost a že vernisáže nabízí zajímavý prostor pro nový způsob interakce s jídlem. 

Máte rodinnou historii v cukrovinkách?

David Hotárek: U nás v rodině se rádo vaří, ale k zákuskům přišla Nika. Její maminka je cukrářka. 

Nikola Chromečková: Já jsem v cukrárně vyrůstala, takže k tomu opravdu mám vztah. 

Co říkají na vaše zákusky prarodiče?

Nikola Chromečková: Myslím si, že jsou rádi, že navazuji na rodinnou tradici. Když se řekne nový zákusek, to mají rádi všichni a je to pro každého přitažlivé. Říkávám, že se nám plní designérský sen, protože se zákusky máte od zákazníků okamžitou zpětnou vazbu. Když děláte židli, občas nevíte vůbec, jestli se jim na ní dobře sedí. 

besiidka 

Nikola Chromečková se narodila v roce 2000 v Novém Jičíně, studuje Ateliér produktového designu na FaVU.

David Hotárek se narodil v roce 2000 v Brně, studuje Ateliér produktového designu na FaVU.

Společně založili na začátku roku 2024 studio besiidka, s nímž obdrželi zvláštní cenu poroty na Czech Design Weeku a v mezinárodní soutěži Best In Design na Zlin Design Weeku skončili na druhém místě.